Srpen 2015

Zaklínač - Geralt z Rivie

29. srpna 2015 v 0:00 | Kraty |  Tvořící duše alias Kraty :)
Práce ze střední školy
Téma: Můj oblíbený hrdina

Ostří naleštěného, stříbrného meče se ozvalo při přeseknutí ošklivé a nebezpečné příšery zvané Ghúl. V ostří kolmo od jeho majitele se leskne oheň chatek, který Ghúl svým řáděním způsobil. Na konci stříbrného meče nestál nikdo jiný než sám Geralt z Rivie.
Geralt z Rivie je zaklínač. Zaklínači jsou jakési bratrstvo nebo se dá také říci klan nájemných zabijáků příšer. Jeden neví, zda jsou to lidé nebo ne. Na počátku jejich stvoření opravdu člověk je ale s pomocí mutagenních lektvarů a všelijakých bylin se z něj stává právě zaklínač. Tuto proměnu přežijí asi 4 z 10 uchazečů.
Jedním z těchto zaklínačů je právě Geralt. Skoro 2 metry vysoký, urostlé postavy a s chladným pohledem. Mléčně bílé do půl zad dlouhé vlasy, na které všichni nevěřícně zírají. Z pohledu jeho žlutých, kočičích očí mrazí v zádech. Na strach a respektu mu přidávají také jizvy přes půl levé tváře a přes pravé oko. Jistě je nezískal náhodou. Geralta odívá kožená zbroj s rukavicemi a taktéž kožené kalhoty a boty. Na zádech nese kříž ze dvou zkřížených mečů plných prolité krve jeho nepřátel. Přes levé rameno tasí meč stříbrný, na příšery. Přes pravé rameno zase tasí meč železný z nejušlechtilejších ocelí, na obranu před lidmi. Zapomněl bych na jeho ústa s ostrým jazykem jako bič, který si nenechá nic líbit. Dokáže dostat informace i z největšího tajnůstkáře pod sluncem.
Lidi ho nemají příliš v lásce, a když je někde nový, dají mu to také najevo. Ať si rychle projde město, a vyřídí, co potřebuje, a ještě rychleji vypadne. Všeobecně jsou zaklínači všemi nenáviděni. Každý jimi pohrdá a pouze jim nadává do mutantů a kříženců. Geralt má můj obdiv právě díky respektu a strachu, který svým vzhledem, chováním i řemeslem šíří.


Prolog

19. srpna 2015 v 0:00 | Camilla |  Hledač světla


Prolog:

Noční vzduch proťaly hlasité výkřiky, rozléhající se chodbami hradu, až do hlavního sálu, kde sídlila nejvyšší rada. Kdysi složená z devatenácti členů, dnes však zůstali poslední dva.
Orinx, se svými dlouhými vlasy, spletenými vždy do copu, stál právě u okna a pozoroval dění venku. Proklínal se za to, že tomu co se právě odehrávalo před jeho očima nemohl nijak zabránit.
Tam...
Ve městech, vesnicích, vlastně v celé zemi Traneis...
Tolik nevinných lidí bojujících marně o své životy.
Ale on, člen rady, na kterého se lidé zoufale obraceli s prosbami o pomoc, je zalezlý v hradu, čekající co se bude dít, nebo na zázrak.
"Orinxi." Trochu nadskočil, když na jeho rameni spočinula Nařina ruka.
"Naro." Zašeptal a odpověděl tak na přítomnost ženě v saténových červených šatech, hubeným tělem a černými vlasy rozpuštěnými do půli zad. Zároveň i první člence rady, ženského pohlaví.
"Nehleď už prosím na tu zkázu. Víš moc dobře, že se už nedá nic dělat."
"Ale ti všichni... zatímco my jsme tady a-"
"Pššt," uklidňovala ho. "Pojď, něco ti ukážu."
Aniž by čekala na jeho odpověď, vzala ho za ruku a odvedla k jednomu z regálů, které vlastně až na jediný stojan ve tvaru skleněné růže uprostřed místnosti, zaplňovaly celý, dřívější, hlavní sál.
"Neměli bychom chodit daleko od světla." Připomínal ji se strachem v očích a stále měl nutkání se za sebou otáčet a snad i utéct.
"Neboj, dlouho se tu nezdržíme, slibuji. A uvidíš, budeš překvapen." Snažila se ho přesvědčit, i když si sama byla vědoma rizika vzdálení od stojanu.
"Jo a čím? Knihami?" Zeptal se, když se zastavili právě u nich.
Nara jeho otázku ignorovala.
"Tady," řekla a vytáhla z regálu silnou knížku, mající snad přes dva tisíce strany, kterou jen tak tak udržela. Pak ukázala na její obal.
"Ale... to je přeci-"
"Svícen ano." Dokončila s úsměvem za něj.
On ji však úsměv neopětoval. Hleděl na její zápěstí.
"Jsi zraněná!"
"Ne, to nic není. Jen malé popálení."
"Ukaž, podívám se ti na to."
"Nemyslím si že-" chtěla mu v tom zamezit, ale to už to spatřil z blízka.
Vyrytou mapu, která se objevuje v případě nejvyšší nouze a nebo, v horším případě, za výměnu vlastní duše.
"Seolin?!"
"Chtěla... chtěla jsem ti o tom říct."
"Zaprodala ses mu?!"
Tuhle otázku a vyřčenou takovým způsobem, rozhodně Nara nečekala.
Úlekem upustila předmět, držící po celou dobu v ruce.
"Já-" chtěla k tomu něco říct, ale zarazila se, stejně jako Orinx, pohledem na zemi.
Po knize, jako by se slehla zem.
Na místo ní, teď ležela stará zaprášená věštecká koule.
"Oko pravdy? Oko pravdy?" Opakoval Orinx nevěřícně, ale zároveň v jeho hlase byl náznak zoufalství.
"Úkryt Hledače světla, o kterém se lze dozvědět jen pohozením některé-"
"Nepoučuj mě o tom co znám!" Rozkřikl se na ní a kousek od ní ustoupil. "On... on tě dostal. Jsou to jen hrátky Tmy a ty... Ty jim věříš a tak se stáváš jeho. Nejdřív ta mapa, pak dávno spálené knihy ve znamení svícnu a teď ještě tahle věc! Mělo mi to dojít... Už od začátku jsi taková vyrovnaná a-"
Nara ho přerušila z ničeho nic tím, že mu dala přes rty prst.
Podívala se do jeho hnědých očí, až Orinx na chvíli zauvažoval, že se zmýlil.
Hleděla na něj tak upřímně, ale zároveň krátce zahlédl i něco, co doposud nezažil.
Chtíč, vášnivost?
Nikdy nedávala najevo své city, na to ji znal příliš dobře.
Tak proč teď?
Snad né ze strachu blížícího se konce.
Ne!
Určitě jedná pod vládou Zla zvané Tmy a chce to i u něho.
Ale to nedovolí!
Nebo ano?
Její rty se náhle začaly přibližovat k jeho...
Když v tom, se skleněná růže v hlavním sále rozbila na tisícero kousků a ve stejný moment Tma zaútočila.
A stalo se to, čeho se ti dva nejvíce obávali.
Zlo se zmocnilo v jejich duších světla, které Tma tolik na lidech nenáviděla a toužila u všech zničit.
Udeřila rychle, že jim nedovolila ani první a zároveň poslední polibek...
Ale to už o tom ani nevěděli, jelikož si je Zlo nyní podmanilo do své moci, jako své služebníky.
Něco však důležitého stihli Nara a Orinx jestě před smrtí udělat.
Objevit naději.
Malé, křičící, právě narozené dítě, zjevené ve věštecké kouli, skryté před zraky Zla, kterého si však poslední členové rady už nepovšimnuli...


Prolog → Pokračování za 20 dnů

Tvořící duše alias Kraty :)

9. srpna 2015 v 19:47 | Kraty |  Tvořící duše alias Kraty :)

Vlky jsem kreslil štětcema, špejlema a vlastnoručně vyrobenými nástroji pro detaily :)
Všechny obrázky jsou nakresleny tuší jen tři vlci jsou tuší a centrofixem.
Oči modrého vlka jsou inkoustem.
Pokud se ptáte: "Co kdyby si to zkazil?" tak Vám odpovím jednoduše :D Nesmím to zkazit! :D Stačilo jediné pohnutí ruky nebo rozklepaná ruka a celý obrázek by byl v čudu :D Nutno podotknout že jsem to kreslil kolikrát i do 3 do rána :D Převážně mě bavilo kreslit v noci :) na další otázky budu odpovídat rád v komentářích :)
Váš Kraty :)



Šablona k vlkovi s modrým očima
Doba trvání: 2 dny, přibližně 4 hodiny


Vlk na stěně s modrýma očima
Doba trvání: 3 dny, přibližně 8 hodin


Vlk nad mou postelí
Doba trvnání: 2 dny i se šablonou, přibližně 6 hodin


Tři vlci vyjící na měsíc
Doba trvání: Týden, přibližně 15 hodin



Prstýnek vyrobený z Československé 5ti koruny
Doba trvání: 8 hodin